Skupina 1: Běhounové vazby

azby, které spočívají ve svém celém provedení na běhounech, jsou mnohem rychlejší a jednodušší na provedení. I proto jsou velice populární.

Běhounové vazby se mezi sebou odlišují způsobem položení cihly. Cihla může být posunutá o ½ délky (tzv. střední vazba) nebo o ¼ délky (tzv. zvedací vazba). Cihly ve vazbě mohou být umístěny ve sloupci (vertikálně) nebo například sestupovat diagonálně dolů.

Skupina 2: Vazákové vazbyVazákové vazby mají mnoho forem, protože zdění stěn tak, abychom mohli vidět vazák vně, můžeme provádět na různé způsoby. Relativně populární jsou divoké vazby, tj. nepravidelné umístění vazáků v rovině stěny. Na 1m ² obvykle přijde asi 5 vazáků. Situace je odlišná v případě vlámských nebo kovadlinových vazeb. Ty, odvozené z vlámské architektury, se skládají ze střídavého pokládání cihel běhounem a vazákem, díky čemuž vzniká šachovnice. Kovadlinová vazba je téměř totožná, ale místo jednoho běhounu mezi vazáky pokládáme dva. Některé podobnosti lze také pozorovat v nizozemské vazbě, kde kratší a delší strana cihel je střídavě používána v jednom řádku, zatímco v řádku níže jsou používány pouze vazáky. Gotická vazba, také známá jako polská, je založena na uložení vazáku ve sloupu, kde každý vazák je posunut o polovinu délky vůči cihle v řádku nad a pod ní. 

Výhodou této vazby je estetický vzhled líce, nevýhodou - těžší zednická práce. Jsou-li mezi vazáky místo jednoho běhounu vloženy dva, z gotické vazby se nám vytvoří slezská vazba. Jaký rozdíl ve vzhledu stěny může být způsoben typem použité vazby, lze jasně vidět na příkladu vazby vazákové a blokové. Vazáková vazba spočívá v tom, že celý povrch vyzdíme vazáky cihel – fasády působí jako mozaika.  Úplně jinak potom působí stěna z blokové vazby, která je z veliké části vyzděná běhounovou stranou – vazák se objevuje cca každou čtvrtou cihlu.  Zase křížová vazba spočívá na střídavém pokládání běhounů a vazáků takovým způsobem, že se nám pří pokládce tvoří tvar kříže. Tento vzor můžeme opakovat po celé délce stěny.